Nejen Británie, ale i Evropská unie se teď bude muset vyrovnat s řadou nových výzev, před kterými nelze strkat hlavu do písku.
V první řadě musí Brusel pochopit, že se společný evropský projekt postupným utahováním šroubů v hospodářské oblasti a také kvůli nesmyslným socialistickým experimentům dostal do slepé uličky, z níž po britském příkladu budou chtít vycouvat i další členové.
Cesta k záchraně je jediná. Zchlaďme hlavy a vraťme se konečně k ideálům, na nichž byla společná Evropa původně vystavěná: k volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu bez zbytečných překážek a úřednických buzerací.
První příležitost vzít si z brexitu ponaučení nastane už zítra, kdy se v Berlíně sejdou zástupci šestice zakladatelských států: Belgie, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa a Nizozemska. Právě „staré“ členské země EU by si měly uvědomit, že se nacházíme na osudové křižovatce, a mohly by se rozpomenout na důvody, proč byl evropský projekt dříve tak přitažlivý a proč už tomu tak není.
Pokud převáží zdravý rozum, Evropa může z dnešního šoku vyjít posílena. Základním předpokladem ale je, aby bruselští byrokraté na chvíli opustili své klimatizované skleníky a poslechli si, co skutečné lidi z masa a kostí opravdu trápí.
Musí se zastavit byrokratická mašinérie, ta továrna na nesmysly, jež stále občanům i podnikatelům v EU otravuje život. Věřím, že jen tak si společný evropský projekt získá zpět důvěru Evropanů, kterou pro svou další existenci bezpodmínečně potřebuje.