Letos nám to rozesílání vánočních pozdravů nějak drhlo. Nespokojení pošťáci tradičně nestíhali a k tomu stávkovali, takže ti, co ještě drží vymírající tradici vánočních pohlednic, svým blízkým možná popřejí rovnou k Velikonocům.
Nám ostatním, kteří jsme na poslední chvíli rozesílali hřejivá vánoční poselství na všechny strany prostřednictvím svých mobilních miláčků, takové esemeskování letos poněkud zhořklo, ledva jsme si vzpomněli na výsledky srovnávací zprávy Evropské komise o cenách za mobilní služby za rok 2016.
Ze zmíněného dokumentu totiž bohužel vyplývá to, co drtivá většina zákazníků všech tří operátorů z našeho malého telekomunikačního rybníčku už nějakou dobu nejasně tušila: zatraceně nás - jeden jako druhý - odírají a oškubávají.
Ceny mobilních služeb v České republice jsou prý ve srovnání s evropským průměrem až o 60 % vyšší. Zkrátka téměř všude jinde v Evropě to mají o polovinu levnější a ještě lepší služby. A když už to třeba i je o něco dražší, porce muziky, kterou za tuto částku dostane zákazník mnohdy těch samých operátorů, kteří působí i na našem trhu, je tak výrazně vyšší, že našinec nevěří vlastním očím, případně uším.
Nemusíme ani chodit daleko, stačí se jen rozhlédnout po okolních státech, za jaké ceny a s jakými podmínkami se tam nabízejí neomezené tarify. Největší povánoční splín vám asi přivodí pohled na nabídku v Polsku, kde si neomezeně zavoláte a budete rozesílat vánoční sms za méně než tři sta korun. K tomu dostanete ještě 5GB dat (tedy více než tři krát tolik, co u nás), takže klidně můžete sjíždět všechny koledy i vánoční filmy online. V Německu vás neomezený tarif vyjde podobně jako u nás, zato v něm ale bude i pěkný balíček roamingu – to abyste se nebáli obvolat kamarády v Čechách ze silvestrovské lyžovačky v Alpách. O fous dražší je neomezený balíček na Slovensku. Nepatrný rozdíl ale udělá to, že k němu místo 1,5GB u nás dostanete data neomezená – to je pro české zákazníky myšlenka z říše utopických vánočních přání celosvětového míru.
Upřímně řečeno, že tady něco nesedí, vás napadne už jen při pohledu na tři navlas stejné ceny neomezených balíčků všech tří českých operátorů, které jsou naplněny navlas stejným objemem služeb. Náhoda? Nebo dohoda?
Na zuřivý konkurenční boj mezi operátory to u nás opravdu nevypadá. Nabídky jsou si při nejmenším podobné a v zásadě jsou všechny stejně špatné. Zákazník tak může volit jen mezi špatnou a ještě horší variantou. Rozdělení zákazníků pod hlavičku různých operátorů je pak jen čistě formální záležitost. Zásadní chybou totiž bylo nechat trh jen třem operátorům a čtvrtého hráče mezi ně nepustit.
Jediné, co alespoň trochu platí, je hrozba, že odejdete ke „konkurenci“. A najednou to někdy jde. To vám tarif rázem zvýhodní třeba i o polovinu. Než se ale celá mašinerie rozhoupe, bývá už nezřídka s křížkem po funuse. Podobně výhodné jsou pak i nabídky pro firmy. Člověku se až tají dech, jak se „složitý reliéf krajiny“, na který se „specifičnost“ (čti „drahota“) našeho trhu často svádí, zázračně narovnává, zjednodušuje a volání tím zlevňuje, když si chce zavolat zaměstnanec některé velké firmy. Naproti tomu běžný plebs nezaštítěný firemní značkou si pořádně připlatí.
Ale ruku na srdce – za tuto situaci si do značné míry můžeme i my sami. Možná si na místní poměry občas zanadáváme u piva v hospodě, případně u cappuccina v kavárně, ale dál už naše odhodlání bojovat s operátorskými mlýny nejde. Nijak zvlášť se v tomto smyslu za naše blaho nebije ani ČTÚ, ač se tíha objektivních důkazů tristní situace na našem trhu zdá zdrcující. A tak zůstáváme u toho, že kapři si sami rybník nevypustí. Ještě o Vánocích je v něm tedy nechte plavat, ale pojďme si slíbit, že do nového roku už vstoupíme s předsevzetím, že s tím začneme něco dělat. Nebo se aspoň budeme trochu víc bouřit – a pokud možno veřejně.
