Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ani Praha se nevyhne střílení

4. 01. 2017 8:08:08
Je smutné, jak jsme my „moderní lidé“ vyděšeni z jakéhokoli náznaku přímého kontaktu s divokou přírodou kolem nás.

Své dny trávíme v kokonu vlastního domova, klimatizované kanceláře, kde často ani nemůžeme otevřít okno, ve vyumělkovaném světě nákupních center a chrámů naší moderní zábavy. Stejné stereotypy pak předáváme i našim dětem, které tráví většinu svého volného času před obrazovkou počítače či s telefonem nebo tabletem v ruce. Virtuální realitu jejich dní tak málokdy naruší něco z reálného světa, natož z té trochy divoké přírody, která nám ještě tu a tam zbyla.

Kontakt těchto dětí s přírodou se tak omezuje na sousedova psa, rostliny živořící v květináčích na oknech jejich školní učebny a občasnou nucenou rodinnou vycházku do okolí domu, kde bydlí. Chraň bůh, aby se při takové vycházce naše děti setkávaly s divoce žijícími zvířaty, jako jsou zajíci, srnky či dokonce divoká prasata! Co na tom, že děti pak ani pořádně nevědí, jak takoví obyvatelé našich lesů a luk vlastně přesně vypadají?

Ochranu naši i našich dětí od takových nepředložených setkání tak zřejmě mají na srdci místní úředníci a myslivci v Běchovicích, Horních a Dolních Počernicích a na Černém Mostě. Tam se totiž v poslední době údajně přemnožila divoká prasata a tak se dotyční rozhodli zasáhnout. A co je v takovém případě lepší, než začít v těchto hustě obydlených oblastech po zvířatech střílet?

Co na tom, že v zastavěném území nelze nikdy zcela vyloučit, že zbloudilá střela nezasáhne nějakého člověka? Že rizika těžkého zranění či dokonce úmrtí jsou velmi vysoká a je jen otázkou času, kdy k podobnému neštěstí opravdu dojde?

Středně výkonná kulovnice, kterou myslivci divočáky zabíjí, má účinný dostřel kolem čtyř kilometrů, přičemž střela je po celou dráhu letu životu nebezpečná. Stejné fatální následky může mít i odražená střela. Uprostřed města proto nelze nikdy vytvořit takové podmínky, které by riziko zranění zcela vyloučily.

Připomeňme si jen ty opakované případy z minulosti, kdy myslivci kvůli vlastnímu fatálnímu pochybení zastřelili někoho přímo v honitbě. Například o prázdninách 2013 zastřelil na Račicku myslivec Miroslav Kocián devětadvacetiletého trampa, který spal ve slámě na poli. Prý si ho spletl se srnou. Podle soudu v tom hrál roli i alkohol, který pomatenému myslivci koloval v krvi. O necelý rok dříve zastřelil myslivec svého kolegu při honu u Zašovic na Třebíčsku. To jsou namátkou jen dva případy z celé řady.

Myslivci jsou lidem extrémně nebezpeční i v lese či na polích. Nechci ani pomyslet, co se stane, když jim dovolíme střílet uprostřed města. Kdo bude garantovat, že myslivec nezastřelí někoho také v tomto případě? Předpokládám, že ti, kdo odstřel schválili, ponesou za případné zranění či úmrtí nejen morální, ale i právní odpovědnost. Zároveň doufám, že už založili speciální fond na odškodnění případných obětí.

Až do loňského roku se mohla divoká prasata střílet jen v druhé polovině roku. Od letošního ledna však platí celoroční povolení k jejich odstřelu, které novelou vyhlášky umožnilo ministerstvo zemědělství. Argumentovalo hlavně tím, že jsou divoká prasata přemnožená a působí stále větší škody na lesních porostech, zemědělských plodinách a pozemcích.

Divočáci se rozmnožují hlavně na jaře a povolit jejich odstřel i v tomto období, považuji za zásadní pochybení nerespektující základní etické normy. Když myslivci zastřelí samici, která má mláďata, tak ta poté pojdou hlady. Jde o strašlivou smrt, při níž malí divočáci umírají vysílením a hladem i několik dnů. Proto se v civilizovaných zemích na zvířata v době jejich rozmnožování nestřílí.

Neméně trestuhodné je i soustavné vybíjení menších zvířat a ptáků, která po tisíciletí tvoří přirozenou součást naší přírody. Na mysli mám teď především zajíce, bažanty a divoké kachny, jejichž stavy neustále klesají takovým tempem, že nemusí trvat dlouho a i těmto kdysi zcela běžným druhům bude hrozit vyhynutí.

A co si pak myslet například o zběsilém odstřelu tak krásných a majestátních zvířat, jakou jsou mufloni, jejichž populaci se v pražské Krči překvapivě daří? Jejich odstřel si místní zastupitelé a úředníci prosadili navzdory opakovaným protestům i nabídkám alternativních řešení. Já sám jsem například Lesům hlavního města Prahy nabídl, že se ohrožených zvířat ujmu a odvezu je do ZOO Tábor, kde se stanou základem našeho chovu.

Je zarážející, že úředníci v případě muflonů i divokých prasat raději volí nebezpečné řešení odstřelu než jiné humánnější metody regulace. Například škodám páchaným divočáky se dá snadno zabránit alternativními metodami, při kterých nedochází ke ztrátám na životech. Proč se například nehledají cesty, jak prasatům ve vstupu do města a obydlených oblastí zabránit? Divočáci jsou ze své podstaty plachá zvířata, která se, pokud je to možné, snaží kontaktu s člověkem či jeho domácími mazlíčky vyhnout. Nikdy neútočí, pokud nejsou napadena a nemusí se bránit.

U prasat tak například velmi dobře fungují pachové stopy. Trus velkých šelem je dokáže spolehlivě odehnat. Kdyby kontaktovali některou ze zoologických zahrad, zcela určitě by jim ho zdarma poskytla. Pokud se obrátí na naši zoo, určitě jim v tom vyjdeme maximálně vstříc. To by ovšem o to musel někdo stát. Zatím tato dobrá vůle příslušným úřadům evidentně chybí.

Autor: Evžen Korec | středa 4.1.2017 8:08 | karma článku: 29.01 | přečteno: 3064x

Další články blogera

Evžen Korec

ČNB připraví mnoho lidí o vlastní bydlení

Česká národní banka (ČNB) ve své aktuální zprávě o finanční stabilitě tvrdí, že se nemovitostní trh v Česku přehřívá a straší, že hypotéky jsou rizikem pro celou ekonomiku.

13.6.2017 v 13:45 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 890 | Diskuse

Evžen Korec

Bez změny zákona se přestanou stavět nové byty a silnice

Zdá se, že české stavebnictví nalezlo své dno a po mnohaletém propadu se odrazilo k mírnému růstu. Po březnových kladných číslech přišel Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že i v dubnu se stavební produkce zvedla.

7.6.2017 v 9:17 | Karma článku: 19.64 | Přečteno: 564 | Diskuse

Evžen Korec

Stavebnictví je stále na vedlejší koleji zájmu. Budeme mít kde bydlet?

České stavebnictví v březnu poznalo něco, na co čekalo dlouhé měsíce. První, byť velmi mírný růst. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o dvě procenta.

16.5.2017 v 9:51 | Karma článku: 12.58 | Přečteno: 352 | Diskuse

Evžen Korec

Stavebnictví dál hledá své dno, nový zákon rychlou změnu k lepšímu nepřinese

České stavebnictví stále ještě nenalezlo své dno. Po loňském celoročním meziročním propadu o 7,6 procenta pokračuje v sestupné tendenci i v letošním roce.

6.4.2017 v 13:37 | Karma článku: 16.44 | Přečteno: 601 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Hana Stastna

Preservatikea

INA se bojí umírání všeho druhu. Strachuje se o přírodu. Děsí jí přivést děti do dekadentního a znečištěného světa. Proto se nechemicky vždy chrání proti početí. Má obavu i z protržení prezervativu.

18.8.2017 v 7:53 | Karma článku: 11.39 | Přečteno: 529 | Diskuse

David Evan

Jak si Lubomír Zaorálek povídal o budoucnosti a soběstačnosti českého zemědělství

Nový volební lídr za ČSSD Lubomír Zaorálek využil žní, aby si popovídal o budoucnosti českého zemědělství a naší soběstačnosti. Možná se dostal i na to, že část české úrody končí v zahraničí, konkrétně třeba v Německu...

7.8.2017 v 20:19 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 2279 | Diskuse

Jan Ferenc

Prší a přitom máme sucho. Proč?

Česká vláda má v rukou materiál pro boj se suchem. Uvažuje třeba o návratu řek do původních koryt nebo podpoře biozemědělství. „A pak bude víc pršet?“ zeptal by se ten, kdo o suchu ví jen málo. O množství srážek ale až tak nejde.

7.8.2017 v 12:02 | Karma článku: 42.63 | Přečteno: 6358 | Diskuse

Jan Tichý

Panelstory a rorýsi

Rorýs, pták, co furt lítá a velmi rychle a mouchy polyká za letu. Prý je to pták vzácný. V našem paneláku vzácný není a máme tu rorýsů poměrně početné hejno.

6.8.2017 v 18:53 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 383 | Diskuse

Karel Krejza

Když modrá přebarví zelenou. Být ekologický není volba, ale povinnost

Také si občas kladete otázku, proč se starat o životní prostředí? Nemusíte být Zeleným, abyste se choval zeleně, chce to jen zdravý rozum a uvědomit si, že když se ztratíte na přechodu pro chodce,

1.8.2017 v 8:25 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 292 | Diskuse
VIP
Počet článků 130 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5112

RNDr. Evžen Korec, CSc. (* 1956)

Vystudovaný biolog, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky. Z původní kariéry vědce však zamířil k podnikání. Dnes je generálním ředitelem a majitelem developerské společnosti EKOSPOL, jednoho z největších stavitelů bytů v České republice. Je autorem publikace mapující zajímavosti o pozemcích ve světě i v ČR Pozemky ukrývají poklady, unikátního průvodce koupí bytu, Koupě bytu pod lupou a úspěšné knihy o investování do nemovitostí Co je v domě, není pro mě! V loňském roce se stal ředitelem a majitelem ZOO Tábor, která se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů zvířat. O jedinečném příběhu znovuotevření ZOO Tábor vypráví jeho nejnovější kniha Jak jsem zachránil ZOO v Táboře. Je obdivovatelem Henryho Forda. Má manželku a syna. Evžen Korec je velkým milovníkem zvířat, přírody, inteligentního humoru a smaženice.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.