Černý rok českého stavebnictví skončil, letošek však nebude o moc lepší

České stavebnictví loni plnilo roli černé ovce makroekonomické rodiny. Zatímco všechna ostatní odvětví utěšeně rostla, stavebnictví se vydalo opačným směrem. 

Pravidelná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) každý měsíc potvrzovala prohlubující se agónii sektoru, který se výrazně podílí na celé národní ekonomice. Pozitivních čísel se stavaři nedočkali ani na konci roku.

Viník tohoto nepříznivého stavu, kvůli němuž ve stavebnictví loni přišly o práci tisíce lidí, je jasný: nesmyslně složitá legislativa brzdící jakoukoliv plánovanou výstavbu. Na jeden z nejdelších procesů povolování nových staveb nedoplácí jen soukromníci, ale také stát jako největší investor. Neprotahují se jen stavby domů a bytů, ale neúměrně se táhne také příprava a stavba klíčových infrastrukturních staveb v čele s dálnicemi a nejdůležitějšími železničními tahy.

Když se k tomu připočte neochota některých stavebních úřadů vydávat nová povolení a svévolné porušování všech správních lhůt, tak je příčina problémů českého stavebnictví jasná.

Z pohledu developerů a zájemců o nové bydlení pak současný tristní stav vede například k tomu, že se v Praze loni podle ČSÚ začalo stavět méně než tisíc bytů, zatímco se jich podle aktuálních statistik EKOSPOLU prodalo 6737 nových bytů. Developeři nyní vyprodávají projekty připravené v daleké minulosti a není daleko doba, kdy se i tahle zásoba vyčerpá a lidé toužící po bydlení v hlavním městě budou mít smůlu. Nový byt nekoupí, protože nebude u koho.

Už nyní mají klienti developerů situaci výrazně ztíženou, protože ceníky pražských developerů v posledním roce výrazně prořídly. Za posledních 12 měsíců se jejich nabídka ztenčila o ohromných 2454 bytů. Na konci roku zůstávalo v cenících developerů jen 3346 dostupných bytů, což je nejméně za celou dobu monitoringu pražského developerského trhu, jehož výsledky EKOSPOL zveřejňuje už deset let.

Obávám se však, že se loňský černý rok českého stavebnictví bude opakovat i letos. Nic totiž nenasvědčuje tomu, že by měla přijít výraznější změna. Kosmetická změna stavebního zákona výraznější zlepšení nepřinese. Navíc je otázka, zda se ji podaří schválit ještě před letošními volbami.

Změna současného legislativního Kocourkova, který panuje v českém stavebním právu, je hlavním restem končící vlády. Doplácíme na ni úplně všichni. Ať už v podobě zanedbané a nedokončené dopravní infrastruktury či nedostatku nových bytů. Výrazně zjednodušit a urychlit stavební proces v Česku by proto mělo být jednou z hlavních priorit nové vlády, která vzejde z letošních voleb. Od té současné se toho už nedočkáme.