Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvířata ve městech nechceme, raději všechna vyvraždíme

18. 01. 2017 8:30:00
Naučíme se někdy s holubí populací ve městech žít, nebo budeme stále sahat k primitivním a neúčinným řešením?

A nepomohla by náhodou inspirace z jiných světových metropolí? Vždyť jsou to jedni z posledních příslušníků ptačí říše, kteří jsou schopni s námi ve městech žít.

V minulosti mě doslova zvedl ze židle organizovaný odstřel údajně přemnožených holubů například v obci Český Brod. Jakékoli hromadné masakrování zvířat člověkem, ať už to omlouvá čímkoli, považuji za zvěrstvo. Pokud přitom navíc v hustě obydlených oblastech přijdou ke slovu střelné zbraně – a je jedno, zda terčem jsou holubi nebo třeba divočáci jako nedávno v okrajových částech Prahy – je to už úplná zhůvěřilost odpovědných úřadů, které něco tak nebezpečného ve jménu údajného veřejného blaha povolí.

Nejnověji dochází k hromadnému vraždění holubích obyvatel města v Chebu, kde toto počínání maskují „humánním“ odchytem do speciálních klecí a až následným usmrcením.

Jako velký milovník všech živých tvorů nad tím nemohu jen tak mávnout rukou. Takto barbarské chování vůči živým tvorům je totiž neobhajitelné, a to ani při použití manipulace a mýtů ze strany radnice, kterým bohužel stále mnozí lidé věří a kterými radnice rády své občany zcela scestně straší.

Říká se například, že holubi přenášejí infekční nemoci více, než jiná zvířata. Z pozice vystudovaného genetika a doktora přírodních věd vám mohu s klidem říci, že to je naprostý nesmysl. Bavíme-li se pouze o nemocech přenášených na člověka, tak pravděpodobnost takové nákazy od holuba je asi desetkrát až stokrát nižší, než pravděpodobnost, že se nakazíte v pouhé blízkosti od úplně cizího člověka v místech s hustou koncentrací lidí, např. v divadle, na koncertě nebo na fotbalovém stadionu.

Ve zprávě o vybíjení holubů v Chebu se speciálně upozorňuje na nebezpečí nákazy klíšťovou encefalitidou, kterou holubi mohou trpět. To je další z řady nesmyslů! Klíšťová encefalitida se nepřenáší kapénkově, ale musí dojít k nákaze přímo do krve člověka, což jak je zřejmé, v případě holubů skutečně nehrozí. A podobně je to i s ostatními nemocemi, které holubi údajně přenášejí.

Druhým často zmiňovaným důvodem odchytu je údajný všudypřítomný trus. S tím se ale pere nejedno české i světové město a umí si s tím poradit i jinak. V drtivé většině to města řeší lokální aplikací zábran, sítí a bodců, které holubům znemožní přistání na budovu. Že je to zbytečně drahé? Ale no tak. Má-li město schopné vedení, pár desítek tisíc na zábrany jistě sehnat dokáže.

Hlavním problémem a meritem věci ale je, že organizované zabíjení živých tvorů, kteří jsou přirozenou součástí lidské společnosti. Vždyť holubi jsou jedněmi z prvních zvířat, která kdy člověk domestikoval, a první zmínky o tom pocházejí už ze starověké Mezopotámie z doby před 6000 lety.

Trochu mě mrzí, že si ani v tomto ohledu nedokážeme vzít příklad z jiných měst rozvinutého světa. Třeba krmení holubů u Toweru, jedné z nejslavnějších londýnských památek, je oblíbenou turistickou zábavou a dokonce tu najdete i stánky se speciálním holubím krmivem. Stejně tak, jako patří obrovská hejna holubů, která svým objemem dovedou i zakrýt slunce, k romantickému a neodmyslitelnému koloritu newyorského Central Parku nebo nábřeží v Kodani.

Navíc jsou holubi jedněmi z posledních zástupců ptačí říše, kteří s námi v našich hlučných a chaotických městech ještě dokáží žít. Nedávno zveřejněná společná studie amerických ornitologů z Pacifické univerzity ve Forest Grow a německých kolegů z Ústavu Maxe Plancka pro ornitologii prokázala, jak zhoubný vliv na život ptáků má vysoká hlučnost našich měst. Ptáci se vzájemně neslyší, nemohou tak reagovat na varování ostatních příslušníků svého druhu a u dravých ptáků, jako jsou například sovy, dramaticky klesá i jejich úspěšnost při lovu, když svou kořist jednoduše neslyší.

Buďme proto vděční za těch posledních pár živočišných druhů, které jsou schopny s námi naše hlučné a odcizené městské aglomerace ještě sdílet. Nevím proto, proč by někdo měl mít právo zbavit života zvíře, živého tvora, který žádné zdravotní ohrožení nepředstavuje a který je s člověkem a jeho životním prostředím spjat už od dob starověké Mezopotámie? Zvlášť, když humánnější a efektivnější metody řešení tohoto problému existují, jen jsou trochu finančně a organizačně náročnější. Všichni, kdo mají úctu a respekt k životu, by se proto neměli bát dát své nesouhlasné stanovisko co nejhlasitěji najevo.

Autor: Evžen Korec | středa 18.1.2017 8:30 | karma článku: 23.56 | přečteno: 802x

Další články blogera

Evžen Korec

ČNB připraví mnoho lidí o vlastní bydlení

Česká národní banka (ČNB) ve své aktuální zprávě o finanční stabilitě tvrdí, že se nemovitostní trh v Česku přehřívá a straší, že hypotéky jsou rizikem pro celou ekonomiku.

13.6.2017 v 13:45 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 890 | Diskuse

Evžen Korec

Bez změny zákona se přestanou stavět nové byty a silnice

Zdá se, že české stavebnictví nalezlo své dno a po mnohaletém propadu se odrazilo k mírnému růstu. Po březnových kladných číslech přišel Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že i v dubnu se stavební produkce zvedla.

7.6.2017 v 9:17 | Karma článku: 19.64 | Přečteno: 564 | Diskuse

Evžen Korec

Stavebnictví je stále na vedlejší koleji zájmu. Budeme mít kde bydlet?

České stavebnictví v březnu poznalo něco, na co čekalo dlouhé měsíce. První, byť velmi mírný růst. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o dvě procenta.

16.5.2017 v 9:51 | Karma článku: 12.58 | Přečteno: 352 | Diskuse

Evžen Korec

Stavebnictví dál hledá své dno, nový zákon rychlou změnu k lepšímu nepřinese

České stavebnictví stále ještě nenalezlo své dno. Po loňském celoročním meziročním propadu o 7,6 procenta pokračuje v sestupné tendenci i v letošním roce.

6.4.2017 v 13:37 | Karma článku: 16.44 | Přečteno: 601 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Hana Stastna

Preservatikea

INA se bojí umírání všeho druhu. Strachuje se o přírodu. Děsí jí přivést děti do dekadentního a znečištěného světa. Proto se nechemicky vždy chrání proti početí. Má obavu i z protržení prezervativu.

18.8.2017 v 7:53 | Karma článku: 11.39 | Přečteno: 529 | Diskuse

David Evan

Jak si Lubomír Zaorálek povídal o budoucnosti a soběstačnosti českého zemědělství

Nový volební lídr za ČSSD Lubomír Zaorálek využil žní, aby si popovídal o budoucnosti českého zemědělství a naší soběstačnosti. Možná se dostal i na to, že část české úrody končí v zahraničí, konkrétně třeba v Německu...

7.8.2017 v 20:19 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 2279 | Diskuse

Jan Ferenc

Prší a přitom máme sucho. Proč?

Česká vláda má v rukou materiál pro boj se suchem. Uvažuje třeba o návratu řek do původních koryt nebo podpoře biozemědělství. „A pak bude víc pršet?“ zeptal by se ten, kdo o suchu ví jen málo. O množství srážek ale až tak nejde.

7.8.2017 v 12:02 | Karma článku: 42.63 | Přečteno: 6358 | Diskuse

Jan Tichý

Panelstory a rorýsi

Rorýs, pták, co furt lítá a velmi rychle a mouchy polyká za letu. Prý je to pták vzácný. V našem paneláku vzácný není a máme tu rorýsů poměrně početné hejno.

6.8.2017 v 18:53 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 383 | Diskuse

Karel Krejza

Když modrá přebarví zelenou. Být ekologický není volba, ale povinnost

Také si občas kladete otázku, proč se starat o životní prostředí? Nemusíte být Zeleným, abyste se choval zeleně, chce to jen zdravý rozum a uvědomit si, že když se ztratíte na přechodu pro chodce,

1.8.2017 v 8:25 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 292 | Diskuse
VIP
Počet článků 130 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5112

RNDr. Evžen Korec, CSc. (* 1956)

Vystudovaný biolog, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky. Z původní kariéry vědce však zamířil k podnikání. Dnes je generálním ředitelem a majitelem developerské společnosti EKOSPOL, jednoho z největších stavitelů bytů v České republice. Je autorem publikace mapující zajímavosti o pozemcích ve světě i v ČR Pozemky ukrývají poklady, unikátního průvodce koupí bytu, Koupě bytu pod lupou a úspěšné knihy o investování do nemovitostí Co je v domě, není pro mě! V loňském roce se stal ředitelem a majitelem ZOO Tábor, která se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů zvířat. O jedinečném příběhu znovuotevření ZOO Tábor vypráví jeho nejnovější kniha Jak jsem zachránil ZOO v Táboře. Je obdivovatelem Henryho Forda. Má manželku a syna. Evžen Korec je velkým milovníkem zvířat, přírody, inteligentního humoru a smaženice.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.