Dobyl vesmír, ale feministky jej „kamenují“. Za lechtivé obrázky

O Mattu Taylorovi jste asi slyšeli. Je to ten muž, který řídil nedávné přistání sondy Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Měl tedy lví podíl na tom, že se vesmírný stroj – poté, co zdolal vzdálenost téměř 6,5 miliardy kilometrů – stal prvním vyslancem lidstva na povrchu jakékoli komety. Přistání završilo desetileté úsilí astrofyzika Taylora a jeho kolegů z Evropské vesmírné agentury. Dokázali dostat vesmírný vehikl na místo tak vzdálené, že rádiové vlny, které vysílá, putují 28 minut, než jsou pozemské přijímače s to je zachytit. Než sondě došla energie, odeslala na Zemi cenné informace o složení povrchu komety a další data ze vzdáleného vesmírného tělesa. Po poměrně dlouhé době jde o zásadní úspěch lidstva při dobývání vesmíru. A Taylor se z toho rozbrečel.

Bohužel však nebrečí štěstím, na což by měl plné právo, ale studem a pocitem viny. Z toho, že se špatně oblékl. Kamery totiž celému světu ukázaly, v čem slovutný vědec chodí do práce. V košili havajského stylu, na níž jsou vyobrazeny vnadné dívky v lechtivých pózách. Ó, jaká hrůza! Poté, co se Taylor v košili světu předvedl, strhl se na sociálních sítích nevídaný ryk. Feministky a horliví stoupenci politické korektnosti se na něj vrhli s nejprudší kritikou. Kvůli té košili! Ano, opravdu, kvůli kusu oblečení je Taylorův dějinný úspěch upozaděn. A feministky, genderoví aktivisté a jiní lidé, kteří celý život žijí z peněz daňových poplatníků a lidstvo zřejmě nikam neposunou ani o milimetr, místo ocenění jeho zásluh cupují astrofyzikův styl oblékání.

Kam jsme se to dostali? Mám obavy o další vývoj lidstva. Připadá mi, že dnešní strážci politické korektnosti, pokud by v té době byli naživu, by klidně během druhé světové války cupovali spojenecké vojáky za to, že mají v kasárnách vyvěšen nějaký lechtivější obrázek, nějakou tu „pin-up girl“. Důležitější než porazit Hitlera by jim bylo vystupování a zvyky vojáků. Připadá vám to přitažené za vlasy? Mně ne. Nyní zase strážci morálky lynčují vědce, který je podobným hrdinou jako spojenečtí vojáci, za jeho zvyklost v odívání.

Tu košili, co na sobě Taylor měl, bych na sebe nezval. Nelíbí se mi. Parafrázuji-li ale Voltaira, budu do smrti hájit právo každého takové oblečení nosit. 

Bohužel, společnost, která své nejlepší lidi „kamenuje“ kvůli naprostým podružnostem, zakrní. Často právě výstřední vědci, ne-li podivíni, posouvají lidstvo dále. Newton nebyl normální, Einstein také ne. Geniální matematik 20. století John Nash trpěl vážnou formou schizofrenie. Výstřednost, nenormálnost a genialita spolu chodí ruku v ruce. Pokud si to včas neuvědomíme, nevrátíme politickou korektnost do patřičných mezí a nedopřejme lidem, jako je Taylor, „volně dýchat“, staneme se stagnující společností, sešněrovanou a zadušenou hyperkorektními předpisy a příkazy. V takové společnosti rozhodně žít nechci!

Taylor by měl brečet jen štěstím, ne z pocitu viny. Nic špatného neprovedl. Hodnoťme činy, „obsah“ a podstatu, nikoli nepodstatnou „formu“. 

Pokud se Vám mé názory líbí, sledujte mě na Twitteru:

https://twitter.com/evzenkorec