Diskuse
Ani Praha se nevyhne střílení
Děkujeme za pochopení.
J11i94ř16í 85Č17u64m27p11e12l21í41k
Jak už tu bylo více méně řečeno, schází nám tu predátoři, tudíž se divočáci musí regulovat odstřelem
M32i53r51e92k 93Ř24í94h88a
A který predátor by to měl být? Divočák jse schopen žít prakticky kdekoliv ale prodátoři ne, máme vysoce změněnou - kulturní krajinu- Rys není pro prase predátor, dává přednost míně ostražité a také menší zvěři..medvěd nikdy predátor pro prase nebyl, takže tu už je jen vlk a ten do střetu taky nepude leda ve větším počtu a na samortný kus..predátoři "problém" s prasaty nidky vyřešit nemohou...
R33u34d38o90l97f 82S33t15a92r88y
Daleko nebezpecnejsi nez myslivci jsou ridici automobilu.
O20t31a 41K97i81n54c
S tím účinným dostřelem středně výkonné kulovnice 4 km je to taky trochu dost přehnané.
M88i15r53e28k 35Ř79í84h40a
Je to asi tak na půlce. Pokud by se počítal výstřel vodorovně se zemí je to pár set metrů. Ten dostřel o kterém autor píše, je při střelba pod úhlem cca 35 stupňů nahoru, ale prase není bažant.
M71i96r14e88k 70Ř76í62h52a
Autor zřejmě o lovu černé moc neví. Černá zvěř se může lovit celoročně "od nepaměti". A to konkrétně sele a lončák (zvěř do cca 1,5 roku věku). Někde je povolen odstřel i dospělé zvěře mimo její běžnou dobu lovu, ale to musí nařídit státní správa. Prasata jako taková jsou co se týká rozmnožování velmi agilní, klimatické podmínky i současné velkolány řepky či kukuřice tomu jen pomáhají. Pokud by se mělo vyhovět "obecní poptávce" a snížit stavy, museli by myslivci lovit převážně bachyně (ty starší) a to po celý rok, což je neetické. Odstřel v blízkosti zástavby je vždy problematický, myslivci ho spíš nevyhledávají kvůli možným rizikům, ale pokud ho úřady nařídí, postupují dle nařízení.
V97á91c11l87a75v 54L74e52b37e33d98a
Vaše blogy rád čtu,ale teď jste vedle jak ta jedle.
J78a35n 32Š68e89s62t17á66k
Nic ve zlým, ale titulek je docela trapnej
M58i53r94o21s71l69a84v 62V23o57s22t29r77ý
Pokud o stavu divočáků v uvedených lokalitách máte informace ze zdroje " jedna paní povídala", výsledkem je Vámi vyplozený článek. Neznám jediného myslivce, který si během naháňky na divočáky dopřává alkohol. To možná platilo tak před 25 ti lety. Dnes si každý zatraceně rozmyslí, dát si při honu panáka na zahřátí. Divočák má jediného nepřítele a tím je člověk, Představa , že Bachyně vrhá selata jednou do roka v dnešní době neplatí , běžně dvakrát do roka. A následkem toho je přemnožení a potřeba celoročního odstřelu. Podotýkám, že nejsem myslivec, ale asi čerpám informace z hodnověrnějších zdrojů.
D17a34n37a 23P12o44l24a56n88e17c62k35á
Divočáci jsou přemnožení, ale uznávám, že odstřel v obydlené oblasti je blbost. Pomocí pachových stop je vyhnat někam za město a tam odstřelit, gulášek z nich je vynikající. Taky nesouhlasím s odstřelem na jaře, ale někteří myslivci mají prostě tak nepřekonatelnou touhu něco picnout, že se vraždí i mezi sebou.
P54e45t73r 44B98ü17r69g95e93r
1. pomocí pachových stop je nikam nevyženete.
2. Pachové odpuzovače ztrácejí velice rychle pach a tím i účinnost. Nemám to potvrzené, jen jsem slyšel, že optimální interval obnovy by byl pod 1 měsíc
3. nejsem nimrod
Z39d28e89n90ě60k 93K25o14v31á13ř
No, bránit odstřelu rozmnožených divočáků ve městě, to už je fantasmagorie.
M28a96r41i75e 60P71o51k12o63r87n58á
Ne, správné je to, co píše autor. Prasata odpudit, vyhnat z města a teprve potom odstřelit. Jakmile se město "vyčistí", už je tam nepustit. O odpuzovacím účinku např. tygřího lejna jsem též slyšela.
Prasata jsou přemnožena v polích a lesích, tam je ten odstřel nutný. Mám kus lesa a vím, jak jsou chytrá a vlezlá. Jenže já mám akorát fotopast
Z45d24e49n87e78k 58Z14a59m80e80c22n31i56k
a co až začnou pálit ti hoši v černém, kteří u sebe a na sobě mají tolik zbroje, že pochybuji, že se vším umí zacházet. byli vyslání s ostrou municí na místa s největší koncentraci obyvatel aby vzbudili pocit bezpečí. jsem zvědav na jejich zásah proti terorismu a na kadenci jejich automatických pušek v davech lidí.
- Počet článků 172
- Celková karma 19,27
- Průměrná čtenost 4181x
Vystudovaný biolog, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky. Z původní kariéry vědce však zamířil k podnikání. Dnes je generálním ředitelem a majitelem developerské společnosti EKOSPOL, jednoho z největších stavitelů bytů v České republice. Je autorem publikace mapující zajímavosti o pozemcích ve světě i v ČR Pozemky ukrývají poklady, unikátního průvodce koupí bytu, Koupě bytu pod lupou a úspěšné knihy o investování do nemovitostí Co je v domě, není pro mě! V roce 2015 se stal ředitelem a majitelem ZOO Tábor, která se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů zvířat. O jedinečném příběhu znovuotevření ZOO Tábor vypráví jeho kniha Jak jsem zachránil ZOO v Táboře. Dále je spoluauterm knih Noční život v ZOO Tábor a Jak prodloužit život vašeho psa. Je obdivovatelem Henryho Forda. Má manželku a syna. Evžen Korec je velkým milovníkem zvířat, přírody, inteligentního humoru a smaženice.