Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

J40a50n 32P41a55v68e10l

4. 1. 2017 13:57

Jak už tu bylo více méně řečeno, schází nám tu predátoři, tudíž se divočáci musí regulovat odstřelem

1 0
možnosti

M24i59r41e31k 87Ř71í74h10a

4. 1. 2017 14:11

A který predátor by to měl být? Divočák jse schopen žít prakticky kdekoliv ale prodátoři ne, máme vysoce změněnou - kulturní krajinu- Rys není pro prase predátor, dává přednost míně ostražité a také menší zvěři..medvěd nikdy predátor pro prase nebyl, takže tu už je jen vlk a ten do střetu taky nepude leda ve větším počtu a na samortný kus..predátoři "problém" s prasaty nidky vyřešit nemohou...

0 0
možnosti

Daleko nebezpecnejsi nez myslivci jsou ridici automobilu.

0 0
možnosti

O14t52a 79K17i90n77c

4. 1. 2017 12:15

S tím účinným dostřelem středně výkonné kulovnice 4 km je to taky trochu dost přehnané.

0 0
možnosti

M22i46r59e97k 76Ř12í46h83a

4. 1. 2017 12:18

Je to asi tak na půlce. Pokud by se počítal výstřel vodorovně se zemí je to pár set metrů. Ten dostřel o kterém autor píše, je při střelba pod úhlem cca 35 stupňů nahoru, ale prase není bažant.

1 0
možnosti

M35i22r63e57k 28Ř20í29h92a

4. 1. 2017 12:11

Autor zřejmě o lovu černé moc neví. Černá zvěř se může lovit celoročně "od nepaměti". A to konkrétně sele a lončák (zvěř do cca 1,5 roku věku). Někde je povolen odstřel i dospělé zvěře mimo její běžnou dobu lovu, ale to musí nařídit státní správa. Prasata jako taková jsou co se týká rozmnožování velmi agilní, klimatické podmínky i současné velkolány řepky či kukuřice tomu jen pomáhají. Pokud by se mělo vyhovět "obecní poptávce" a snížit stavy, museli by myslivci lovit převážně bachyně (ty starší) a to po celý rok, což je neetické. Odstřel v blízkosti zástavby je vždy problematický, myslivci ho spíš nevyhledávají kvůli možným rizikům, ale pokud ho úřady nařídí, postupují dle nařízení.

2 0
možnosti

Vaše blogy rád čtu,ale teď jste vedle jak ta jedle.;-(

4 0
možnosti

Nic ve zlým, ale titulek je docela trapnej

1 0
možnosti

Pokud o stavu divočáků v uvedených lokalitách máte informace ze zdroje " jedna paní povídala", výsledkem je Vámi vyplozený článek. Neznám jediného myslivce, který si během naháňky na divočáky dopřává alkohol. To možná platilo tak před 25 ti lety. Dnes si každý zatraceně rozmyslí, dát si při honu panáka na zahřátí. Divočák má jediného nepřítele a tím je člověk, Představa , že Bachyně vrhá selata jednou do roka v dnešní době neplatí , běžně dvakrát do roka. A následkem toho je přemnožení a potřeba celoročního odstřelu. Podotýkám, že nejsem myslivec, ale asi čerpám informace z hodnověrnějších zdrojů.

13 0
možnosti

Divočáci jsou přemnožení, ale uznávám, že odstřel v obydlené oblasti je blbost. Pomocí pachových stop je vyhnat někam za město a tam odstřelit, gulášek z nich je vynikající. Taky nesouhlasím s odstřelem na jaře, ale někteří myslivci mají prostě tak nepřekonatelnou touhu něco picnout, že se vraždí i mezi sebou.

0 3
možnosti

1. pomocí pachových stop je nikam nevyženete.

2. Pachové odpuzovače ztrácejí velice rychle pach a tím i účinnost. Nemám to potvrzené, jen jsem slyšel, že optimální interval obnovy by byl pod 1 měsíc

3. nejsem nimrod

0 0
možnosti

No, bránit odstřelu rozmnožených divočáků ve městě, to už je fantasmagorie.

5 0
možnosti

Ne, správné je to, co píše autor. Prasata odpudit, vyhnat z města a teprve potom odstřelit. Jakmile se město "vyčistí", už je tam nepustit. O odpuzovacím účinku např. tygřího lejna jsem též slyšela.

Prasata jsou přemnožena v polích a lesích, tam je ten odstřel nutný. Mám kus lesa a vím, jak jsou chytrá a vlezlá. Jenže já mám akorát fotopast:-/

0 0
možnosti

a co až začnou pálit ti hoši v černém, kteří u sebe a na sobě mají tolik zbroje, že pochybuji, že se vším umí zacházet. byli vyslání s ostrou municí na místa s největší koncentraci obyvatel aby vzbudili pocit bezpečí. jsem zvědav na jejich zásah proti terorismu a na kadenci jejich automatických pušek v davech lidí.

1 0
možnosti
  • Počet článků 172
  • Celková karma 19,05
  • Průměrná čtenost 4181x
RNDr. Evžen Korec, CSc. (* 1956)

Vystudovaný biolog, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky. Z původní kariéry vědce však zamířil k podnikání. Dnes je generálním ředitelem a majitelem developerské společnosti EKOSPOL, jednoho z největších stavitelů bytů v České republice. Je autorem publikace mapující zajímavosti o pozemcích ve světě i v ČR Pozemky ukrývají poklady, unikátního průvodce koupí bytu, Koupě bytu pod lupou a úspěšné knihy o investování do nemovitostí Co je v domě, není pro mě! V roce 2015 se stal ředitelem a majitelem ZOO Tábor, která se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů zvířat. O jedinečném příběhu znovuotevření ZOO Tábor vypráví jeho kniha Jak jsem zachránil ZOO v Táboře. Dále je spoluauterm knih Noční život v ZOO Tábor a Jak prodloužit život vašeho psa. Je obdivovatelem Henryho Forda. Má manželku a syna. Evžen Korec je velkým milovníkem zvířat, přírody, inteligentního humoru a smaženice.